Podzimní dýňový quiche s brynzou

Tento podzim jsem se zamilovala do dýní. Určitě za to můžou ty úžasně dobré dýně, které rostou Alunce na zahrádce. Je dobré mít sestru, která se nadchla do zahradničení. Nemám zdání co je to za druh (podle obrázků by to snad mohla být zelená hokaido???), ale na takhle dobrou dýni jsem už potom nenarazila a to jsem letos zkoušela kromě hokaido i špagetovou, máslovou a muškátovou dýni. Přičemž poslední dvě jmenované se umístily, na mém žebříčku popularity, dost vysoko. Kromě polévky, jsem se rozhodla zkusit i tento slaný koláč s dýní a brynzou (myslím, že jsem z původního receptu na quiche změnila tolik ingrediencí, že už tomu radši říkám slaný koláč, ale každopádně alespoň těsto je původní).

Ingredience:

Těsto:

200g hladké mouky

100g másla

1 vejce

špetka soli

Náplň:

1/2 menší dýně

1 cibule

1 stroužek česneku

150g brynzy

2-3 vejce

sůl, pepř

100ml šlehačky

Postup:

Nejprve si připravíme těsto. Mouku, sůl a máslo spolu rukama propracujeme, vznikne nám hrubší drobenka. Přidáme vejce a znovu vše pořádně prohněteme, dokud nám nevznikne těsto, které se nelepí a je připomíná konzistencí linecké těsto. Dáme ho na minimálně 30 min do lednice. Mezitím si připravíme náplň. Očistíme si dýni a dáme ji vařit do osolené vody. Na pánvičce si lehce osmahneme na kolečka nakrájenou cibulku s česnekem, přidáme doměkka uvařenou dýni. Stáhneme z plamene a promícháme, přidáme šlehačku a brynzu. Stranou si rozklepneme vejce, osolíme a opepříme je a lehce je vidličkou promícháme. Přidáme ke směsi z dýně. Zapneme troubu na 180°C. Těsto vyválíme na 3 mm a dáme do olejem vymazané formy (můžete udělat i více malých quichků). Těsto necháme cca 2-4cm po stranách, aby vytvořilo "misku", do které přijde náplň. Nalijeme náplň a pečeme 35-40min na 180°C.

Jestli se vám tento recept líbil, dejte prosím "like", abyste mohli dostávat pravidelně informace o nových receptech. Jídlujeme můžete odebírat i na youtube zde.

Pozn. : Kombinace dýně, brynzy a cibule mi přijde famózní, je to takové známé, žádná exotika, československá klasika, ale v této formě francouzského koláče, to nově překvapí. Jíst se dá teplý i studený (já preferuji teplý) a hodně zasytí, z tohohle množství jsme měli čtyři velké porce.